5.den - neděle 9.7.2023
Ráno se loučíme s Jajci a vyrážíme na pouť do další části Bosny, přesun si ovšem samozřejmě plánujeme zpestřit návštěvou krásných míst při cestě. Prvním takovým opravdu parádním místem je vodopád Ždrimački. Auto odstavujeme na miniparkovišťátku na konci šotolinové cesty vedoucí k vodopádu z vesnice Ždrimci. Zbývající kilometr, po spíše už kamenné cestě, zdoláváme po svých a pak už s otevřenou pustou koukáme na tu nádheru, kterou máme opět jen sami pro sebe.
Užíváme si tu asi hodinu, včetně osvěžující koupele. Pak se vracíme k autu a pokračujeme k dalšímu dnešnímu cíli. Tím je vyhlídka na Ramské jezero, je to sice asi padesátikilometrová zajížďka, ale ten pohled by za to měl stát, navíc času máme spoustu. Opět trošku kufrujeme a hledáme cestu kudy se dostat do vesničky Zahum, protože ne vše co je v mapách označeno jako silnice skutenčně silnicí je. Nakonec ale přeci jen vyjíždíme více než šest set výškových metrů od hladiny Ramského jezera, projížídme již zmíněnou vesnicí Zahum a pokračujeme po asfaltu až k místu, kde vpravo odpočuje již nezpevněná úzká cesta k samotné vyhlídce. Ta se zpočátku jeví jako v pohodě sjízdná a tak pokračujeme až téměř na dohled vrcholku z něhože se nám má otevřít parádní kruhový výhled. Zbývá posledních pár stovek metrů a cesta se začíná přeci jen horšit, objevují se větší a větší kameny a také vyjeté koleje se postupně noří níž a níž pod střed cesty. Projíždíme kolem zpevněné travnaté plochy, přemýšlím že tu auto odstavím a ten kousek si už dojdeme po svých, ale nakonec se přeci jen rozhoduji pokračovat dále autem. Zanedlouho tohoto rozhodnutí lituji, cesta se mění v regulérní kamenitou a já si říkám, že těch pár desítek metrů raději odcouvám zpět na ten pěkný travnatý plácek. Bohužel při couvání najíždím levým zadním kolem na ostrou hranu kamene nenápadně schovaného v trávě, ozve se rána jako z děla a prořízlá pneumatika je ve vteřině prázdná. Situace se kterou člověk při plánování výpravy do Bosny musí počítat, ale tak nějak doufám, že stejně nenastane. Nezbývá než vystěhovat všechny věci z kufru, vytáhnou hever a rezervu a pustit se do práce.
Kolo máme za chvilku vyměněno, tak už jen s troškou stresu a pokud možno bez další podobné příhody odcouvat ten kousek na travnatý parking a můžeme se pěkně po svých vydat za kýženým výhledem. Nahoře jsme za nějakých deset nebo patnáct minut, tohle jsem si mohl odpustit, ale holt chybama se člověk učí. Výhled do kraje je každopádně naprosto dechberoucí.
Během odpoledního přesunu do Sarajeva se nám, přestože je neděle, daří v jednom z pneuservisů nechat obout "zánovní" pneu na disk, takže můžeme pokračovat v cestě s trošku větším klidem.
V podvečer v Sarajevu bez problému nacházíme domluvené ubytování v asi desetiminutové docházkové vzdálenosti do centra. Tentokrát je nám k dispozici dokonce kompletně celý byt. Po celkovém zkulturnění vyrážíme se zapadajícím sluníčkem do víru města, trošku procourat centrum a dát si něco dobrého k večeři.
Na kutě jdeme opět hodně pozdě.
PŘEDCHOZÍ DEN - SOBOTA 8.7.2023 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - PONDĚLÍ 10.7.2023