6.den - pondělí 10.7.2023
Hlavním cílem pro dnešní den je nejvýše položená vesnice Bosny, ze Sarajeva je to asi půl druhé hodinky cesty, hlavně proto, že posledních cca 15 kilometrů je opět po šotolině, v tomto případě ale relativně v pohodě sjízdné, snad jen před samotným Lukomirem je cesta trošku užší a více kamenitá, ale auta s nízkým podvozkem sem jezdí úplně běžně.
Jelikož jsme tu celkem brzo, tak bez větších problému pakujeme na místní návsi a vydáváme se na průzkum čím dál tím více turističtější vesnice.
Nejprve míříme na vyhlídkový kopec Vijenac (1496 m.n.m) kousek nad Lukomirem. Pěkné výhledy zpět na vesnici se otevírají už během stoupání.
Z vrcholu samotného se pak lze kochat nádhernými pohledy na hory vůkol a do hluboko zaříznutého údolí Rakitnice.
Vracíme se zpět do vesnice a vydáváme se ještě kousek druhým směrem, abychom si užili pohled na chaloupky obkopené kopci i z druhé strany.
Po poledni je na čase vydat se pomalu ale jistě na cestu zpět do Sarajeva.
Po krátkém odpoledním odpočinku se pak vydáváme na vrch Trebevič na Sarajevem, který byl centrem zimní olympiády, konané zde v roce 1984. Zde si nejprve procházíme pomalu se rozpadající bobovou dráhu.
A po ní se dostáváme až k pozůstatkům hvězdárny Bistrik Kula. Ta byla těžce poškozena během války v Bosně a Hercegovině v devadesátých letech dvacátého století a již nikdy nebyla obnovena.
Olympijským areálem se přesouváme na vyhlídku na město kousek od hroní stanice lanovky jezdící sem z centra města.
Ještě památeční fotka u olympijských kruhů.
A pak už hurá zpět na ubykaci, ledově vychlazený meloun už na nás čeká.
Do centra se nám dnes už nechce a tak si soumrak tentokrát užíváme na balkoně, odkud se nabízí pěkný pohled na město pod námi.
Zítra nás čeká přesun zase o kousek dále, tak je záhodno se na něj pořádně vyspat.
PŘEDCHOZÍ DEN - NEDĚLE 9.7.2023 | NÁSLEDUJÍCÍ DEN - ÚTERÝ 11.7.2023